Kraj: Pardubický
Okres: Chrudim
Počet obyvatel: 5 033
Katastrální výměra: 1 434 ha
Nadmořská výška: 280 m
Zeměpisná poloha: 49° 56’ 51" N, 15° 40’ 05" E
Informační centrum
Heřmanův Městec
Tel.: (+420) 469 625 147
E-mail: infocentrum@mesto-hm.cz
náměstí Míru 288
538 03 Heřmanův Městec
Pořádáte akci ve městě nebo v okolí? Mohla by Vás zajímat možnost spolupráce s portálem
www.hermanuv-mestec.cz
hermanuv-mestec.cz 
MĚSTO HEŘMANŮV MĚSTEC Erbovní pověst
Erbovní pověst města Heřmanův Městec
Takřka ke všem znakům váží se erbovní pověsti, které jsou nejkrásnější kapitolou heraldiky, úzce související s rodopisy či s nějakými událostmi. K našemu městu se váží dokonce dvě erbovní pověsti a několik náhledů historiků na jeho založení. Nejstarší pověst zaznamenal jako první náš rodák básník Rudolf Pokorný.
"Kdysi za dávných dob žil na tvrzi Mrdické, mezi nynějším městem a Klešicemi, vladyka Heřman se svou manželkou. Žili v míru a pokoji a prosili Boha, aby se jim narodila děcka. Bůh vyslyšel jejich prosby bohatě, narodilo se jim celkem dvanáct synů. Když rodiče zemřeli, nevěděli synové bujností, kudy kam.Stali se pány celé krajiny a vystavěli si městečko Heřmanův Městec. Spořádaný život se jim znechutila tak po vzoru okolních vladyků a pána na Lichtemburku počali ve zdejším kraji loupit. Přepadali zámožné cestující a kupce. Když již míra přetekla, rozhodl se král učinit přítrž jejich řádění. Vyslal vojsko, které město oblehlo a sevřelo. Byli totiž Heřmani pokládáni za největší škůdce krajiny. Obleželí bratři poslali sousedům stejného ražení zprávu a žádost o pomoc. Po potoku poslali lupen lekna jako znamení, že pánům již "voda do huby teče". Poněvadž sousedé nebyli lepší než oni a báli se, aby na ně též nedošlo,přitáhli jim na pomoc a společnými silami královo vojsko zdeptali. Na památku pak Heřmani přijali do znaku svého list lekna a to na znamení, že z lekna pošlo královo leknutí. Tento erb dostalo i jejich město a má jej dodnes.
Poněvadž bratři dobře tušili, že král to tak nenechá, vystavěli si rychle pro větší bezpečnost více tvrzí a Kosteleckou spojili s tvrzí Mrdickou podzemní chodbou. Potom začali řádit ještě více, než dosud. Tu vyslal král vojsko znovu. Tentokráte však vojsko nejprve pokořilo sousedy Mrdické a teprve potom přitrhlo k městu. Tehdy nemohli Heřmani sami dlouho vzdorovati. Vojsko dobylo město a rytíři prchali pod-zemní chodbou do tvrze Kostelecké.
Mezitím však vojsko dobylo i tuto tvrz a v chodbě odbojné rytíře zaskočilo. Všichni Heřmané byli prý pobiti. Na místě, kde v Kostelci stávala tvrz, dal král vystavěti kostelík. Sotva však kostelík dostavěn, objevilo se na epištolní stěně presbytéře všech dvanácte Heřmanů v plné zbroji s leknem na štítech a modlící se, obrácených k oltáři. Nedošli prý věčného pokoje a nyní se tu za trest musí káti. Ještě dnes Ize jich tu spatřiti devět. Třem prý již bylo odpuštěno. Jednou sice tu fresku zabílili, ale Heřmani objevili sena stěně zakrátko znovu, a tak je prý z kostelíka mimo vůli boží nic nezapudí."
Potud pověst. Od nejstaršího zaznamenání převzali pověst mnozí historikové. Tato pak v jejich podáních se liší v některých detailech. Někdy psáno, že lekno posláno sousedům po poslu, že kostelík sv. Petra a Pavla postavil vůdce vítězného královského vojska, že město založeno již před neblahou působností bratří.Většina podání se nevztahuje k přesnějšímu období, pouze někdy se činí zmínky o přátelství krále s otcem loupeživých synů a to od událostí u Milána.
Proplétá se zde několik událostí, které prozrazují jakési historické pozadí, upřesnění však provést nelze. V historii neznáme žádný podobný příběh, neznáme ani tolik bratří v rodu vladyků z Mrdic. Víme ale, že první známý Heřman z r. 1325 měl skutečné více synů, nevíme však s jistotou kolik. Víme, že on a snad i jeho předkové byli povahy dosti prudké a pro škody způsobené jiným pánům bývali voláni k soudům. Rovněž víme, že podzemní chodba není smyšlenkou. Dochovala se zpráva o propadnutí části výkopu hrobu na kosteleckém hřbitově. Naproti tomu víme, že freska Heřmanů v kostelíku pochází asi z poloviny 16. stol. a že pod ní jsou fresky daleko starší.
Listina Rudolfa II. potvrzující městu znak a právo pečeti
1579, únor 23.
Na Hradě pražském Rudolf II. mění na žádost městeckých dny konání jarmarků a potvrzuje městu znak a právo zelené pečeti.
MY RUDOLF II., z boží milosti volený římský císař, po všecky časy rozmnožitel říše a uherský, český, dalmatský, charvatský král, etc., arcikníže rakouské, markrabie moravský, lucemburské a slezské kníže a lužický markrabie etc., oznamujeme tímto listem všem, jakož opatrní purkmistr a konšelé města Městce Heřmanova, poddaní urozeného Viléma staršího z Oprštorfu, z Dubu a Frýdštejna na Heřmanově Městci, rady našeho a nejvyššího mincmajstra království Českého, věrného našeho milého, od starodávna tři jarmarky roční, první v druhý čtvrtek v postě, druhý jarmark na vlnu v sobotu po Veliké noci a třetí na den Proměnění Pána Krista, též také trh téhodní v každej pondělí mívají.
I prošeni jsme poníženě od vejš psaného Viléma z Oprštorfu jakožto držitele téhož města Městce Heřmanova, abychom jim z některých příčin dotčené jarmarky na jiné časy převésti, nicméně také nadepsaného trhu téhodního potvrditi, též také na erb neb pečet' jejich, kterouž jsou od starodávna užívali, majestát náš císařský dáti ráčili.
K jehožto ponížené prosbě nakloněni jsouce a chtíce, aby se obyvatelé téhož města Městce Heřmanova tím lépe opatrovati a živnosti svejch dostatečněji hleděti mohli, s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, s radou věrných našich milých, mocí královskou v Čechách, k tomu jsme milostivě povolili, též jarmarky roční změnili a k užívání na jiný časy, totiž první jarmark na vlnu v sobotu po Veliké noci, druhý v pondělí po svatém Bartoloměji a třetí na den Všech svatých přeložiti, nicméně také vejš psaný trh téhodní v každý pondělí potvrditi.
Též i pečeť, totiž štít modré neb lazourové barvy, v němž uprostřed lekní list zelený své přirozené barvy, jakž to všecko vtipem a uměním mistrovství maléřského, uprostřed listu tohoto jest vymalováno a barvami vysvětleno a oni toho od starodávna v užívání byli, dávati a přitom i k tomu povolovati ráčíme, aby tíž obyvatelé města Městce Heřmanova nynější i budoucí ve všelijakých potřebách svejch obecních též pečeti užívati, potřeby své obecní zeleným voskem pečetiti, a tak těch všech svobod, kterýchž jiná města v království našem českém, též jarmarkuov svechž ročních a trhuov tého dnich bud' z práva neb z obyčeje užívají a z strany pečeti zachovávají, tolikéž užívati mohli a moc měli, a to bez naší, budoucích králuov českých i jiných všech lidí všelijaké překážky a odpornosti.
Protož přikazujem všem obyvateluom a poddaným našim ze všech stavuov království našeho Českého nynějším i budoucím věrným milým, abyšte obyvatelé města Městce Heřmanova nynější i budoucí při přeložení a změnění týchž jarmarkuov, též také potvrzení trhu téhodního a nadání pečeti neb erbu a tak přitom při všem, což se v tomto listu našem císařském píše, jměli, drželi a neporušitedlně nyní i na budoucí věčné časy zachovali, žádných jim v tom překážek nečiníce, ani k tomu jinému činiti dopouštějíce pod uvarováním hněvu a nemilosti naší císařské, dědicuov našich a budoucích králuov českých.
Však proto chceme, aby tyto naše všecky jim nadané milosti jednomu každému bezujmy na jeho spravedlivosti byly. Tomu na svědomí pečet' naši císařskú k tomuto listu přivěsiti jsme rozkázati ráčili. Dán na Hradě našem pražském v pondělí u vigilii sv. Matěje apoštola Božího léta Božího tísícího pětistého sedmdesátého devátého a království našich římského čtvrtého,uherského sedmého a českého též čtvrtého
Ad mandatum sacrae caesaraee majestatis proprium
podpis